Lávkkes láibin čáhceherbbi mágiija – Ipmilgodde herba bronseáiggi hávdádagain dánsunláhttis
Geassebávttas lea Jylland badjel, sullii 1370 jagi ovdal min áigodaga. Nuorra nisson lea aiddo jápmán, ii leat eanet go guhtta-nuppe-lágan deattá dahje čieža-nuppe-lágan jagi boaris. Son lea bivttas oanehis, vuovddášeaddji ulles goartilvuovttain, ja su bálddas lea beahcegoahti. Dát nuorra nisson, gii hávdáduvvui Egtveddas, ii lean dábálaš olmmoš – son lei dáidáhalddis noaidi dahje čielga guovddášolmmoš iežas servodagas, ja son galgá geargat johtui dan báikái masa ii oktage mis leat ovdal johtán. Su goahtái bidje moraš olbmot dan mii lei sin mielde buoremus: liinni mielde čáhcečáhci, láibi, pors, tranebærat – ja olu smávva, kremavit čáhceherbbi (mjødurt) liegga-lahka lássebláđit.
1300 jagi maŋŋá čáhceherbbi ja nuorra nisson gávnnahuvvo fas arkeologaid barggus. Pollenaanalysa goahti sisdoalus muitala muitalusa: ii leat sáhka tilfeldige nektaris maid meahccemeahccit leat doalvvan, muhto liegga-bláđit mat leat váldojuvvon ja bidjon dohko jurddaiguin. Čáhceherbbi, mas lea njálmmálaš njálbmevuohki, mielde mandela ja honnet, lea čuovvulan olbmuid jápmái, gudnejahttimii, ráhkisvuhtii ja dan mii min áiggis gohčoduvvo mágiijan. Ja dat dahká dan ain.
Dát lea muitalus herbba birra mii dáidá leat unnit dovddus go pors ja gáissit, muhto mii guhkes áiggiid lea guoddán muhtin dábálaš ja nana oktavuođaid: ráhkisvuohta, boahtteáiggi árvvoštallan, ráfi ja ilu.
Meahcceguovssu gonagas
Láideheapmi vuosttažettiin: makkár šlája šaddo lea dát. Čáhceherbbi – Filipendula ulmaria – lea máŋgga jagi eallin šaddo rosašlájas, ja son čáhci mielde eallá: luođuid siste, jogageahččin, slåttemáđiin ja čáhcejeaggi rájáin. Geasset, geassemánu rájes borgemánu rádjái, son čájeha čiehkaduvvon, kremavit liegga-bláđid, mat leat go čáhcečáhci guovssahas giettis. Ja su njálmmálaš suovvan dovdo juo ovdal go oaidnit šaddosa: liekkas, njálmmálaš, ja veaháš mandela suovvan.
Eaŋgalsgielat namma meadowsweet ii mearkkaš “meahcce liegga šaddo”, nugo álkit sáhttá jorgalit. Namma mearkkaša šaddosa mii dagaha mjødu njálmmálažžan. 1500-logu rájes lea namma dokumenterejuvvon dán ulbmilii: šaddo mii geavahuvvui mjødu, vuola ja viinni njálmmálažžan ja málejeaddjin. Ja geavahus lea olu boarrásit go namma. Čáhceherbbi siste leat luonddu njálmmálaš ávdnasat ja son sáhttá geahpedit ja seailluhit juhkamuša. Boares vuolačáhci-dáidu dovdáii dan. Ođđaáiggi kylmáseaddji ja čielggaduvvon gjærakultuvra ii lean – dan dihte šaddot dego čáhceherbbi mearridit, leago juhkamuš mii bistá, dahje šaddá go dat edikka.
Muhto vaikko čáhceherbbi lei beaivválaš vuolašaddo, ii lean dat iktege dušše dan. Šaddo mii máleje olbmuid dološ beruštan-juhkamuša – mjødu, masa leat gávdnon čujuhusat juo goalmmát duhátjahkása ovdal Kristus – šaddá dáhtta beassat čáhceguovllu čáhcegeaidnu siste. Mjødu jugo hálddahusolbmot gielddahallamin, dat lei gudnejahttin gudniide, geavahuvvui earáid ja earáid gaskasaš eadnamis, ja hávdádagain. Ja čáhceherbbi lei mielde dán geainnu álggu rájes loahpa rádjái.
Bláđit mat čuovvoluvvojedje jápmán olbmuid
Arkeologiija addá midjiide muhtin vuosttaš ja váibmoguoddán duođaštusaid čáhceherbbi rituaála mearkkašumis. Olu bronseáiggi hávdádagain, Dánmárkkus Skotláddii, leat pollenanalysa bokte gávdnan dán šaddosa hávdádagiid siste. Egtveddas Sjællandas gávdne nuorra nissona goahti, mas ledje báhcán fermenterejuvvon juhkamuša – mjødu, šattuid viinni dahje “grogga” – ja čáhceherbbi lei jurddaiguin lasihuvvon. Nandrupis Morsas, Bregninges Sjællandas, Ashgrove hávdádagas skotalaš Fifes ja nissonhávdádagas North Mainsis Perthshireas boahtá seamma diehtu: čáhceherbbi čuovvuli olbmuid hávdái.
Dáppe boares geavahus guoskkaha juoga maid mis odne sáhtášii gohčodit noaidevuhtan. Dutkit nugo D. Moe ja K. Oeggl leat čájehan ahte čáhceherbbi pollenmärrat dáin hávdádagain leat ollu stuorát go dat maid meahccimeahccit ieža sáhttet leat doalvvan honnet – muhtin gávdnosin eanet go 17 proseantta olles pollenmärras. Dát ii leat sluččahuvvon sluččahuvvon, muhto jurdda ja ulbmil. Hávdádagajuhkamuš lei molssun-juhkamuš, juhkamuš mii galggai doalvut jápmán olbmo – dahje morašeaddjiid – eará dillái ja eará oaidnánvuohkái. Go nuorra noaidi dahje rituaálaolmmái hávdáduvvui beruštan-juhkamušain masa lei lasihuvvon suovvanbláđit, de leat hui lahka dan maid etnográfat čilgejit rituaála ekstaasan.
Maiddái viikinkáiggi leat gávdnon čujuhusat. Birka gávpotgávpoga koprolittain Mälarena guovllus dutki Sofia Karlsson lea gávdnan čáhceherbbi pollen mearrin mii čájeha ahte olbmot doppe jugo mjødu masa lei čáhceherbbi lasihuvvon. Ja lea dehálaš muitit ahte mjødu norrøna kultuvrras ii lean dábálaš beruštan-juhkamuš – dat lei gudniid juhkamuš, Valhallas skihččon, ja seiđi ja ekstaasa gulle Freyjaide, gudnii gii árbevieru mielde oahpahii olbmuid seiða.
Freyja herbbi ja biehkanruohtas
Dáppe boahtit norrøna árbevieru váimmus, gos čáhceherbbi ja gudni Freyja gártet oktii. Freyja – ráhkisvuođa ja riggodaga gudni, ja Vánat-máilmmi nana nieida – lea oktavuohta mjødu, ráhkisvuođa ja mágiija gaskkas. Ođđaáiggi norrøna árbevieru ja noaidevuhtii čadnojuvvon geavaheaddjit atnet čáhceherbbi ain norrøna gudniid bassi herbban, ja geavahit dan ráhkisvuođa ja riggodaga rituaálain – praksisa maid Norgga Sjamanistisk Forbund čilge oassin norrøna boares herbamágiija ođasmahttimis. Ahte dát šaddo lea čadnon Friggii – ja Freyjaide, gean máŋggat dutkit leat ožžon jurddašit lei álgoálggus okta ja seamma gudni – ii leat sluččahuvvon sluččahuvvon: dát lea gudniid šaddo.
Ja gudniide, nugo mii muitit, ledje maiddái meahccimeahccit ja biehkanruohtas olbmot lagas. Norgga árbevierus lei dábálaš háhkat biehkanruohtasa siskkáldas beahce- dahje láhtti-čáhci ja njuolgga čáhceherbbi bláđiguin. Dalle, nugo lohket, biehkanruohtas olahii álkit sisa, ja olmmoš gii gniidii gieđaid ja biktasiid čáhceherbbiin, sáhtii gieđahallat biehkanruohtasiid geahppaseappot, iige biehkanruohtas čuohpan nu dávjá. Biehkanruohtas, mii guoddá honnet mii šaddá mjødu, gullá Freyjaide; ja čáhceherbbi, mii njálmmá mjødu, lea dán vuogi mielde oktavuohta gudni ja olmmoš gaskkas. Dát vieru lea otná beaivvi rádjái birra Norgga nuorttabealde ja oarjjabealde eallán. Son gii dan diehtá, oaidná juovllat geassemánu slåttemáđi eará čalmmiiguin: juohke kremavit liegga-bláđi lea unna gudni dearvvuohta.
Čáhceherbbi mágiijalaš fámu sáhttá geavahit ráhkisvuhtii, boahtteáiggi diehtimii ja ráfi ja ilu dahkamii. Geavat dan ráhkisvuođa-mágiijas, dahje bidje dan vásaide ruovttus, vai dat ovddida ruovtturáfi, lihkolašvuođa, ilu ja ovddideami. Dát lea árbevierru mii lea joatkašuvvan min áigái – ja juohke oassi das lea ruohttas dološ historjjás.
Ráhkisvuođa šaddo
Čáhceherbbi nanu ja guhkes áiggi oktavuohta lea ráhkisvuohta – dáidá leat dan dihte go su suovvan muitala honnet ja mandela, dahje dan dihte go son bloome juovllat geasset, ráhkisvuođa áiggis. Eaŋgalsgielat ledje ge šaddosis namma Courtship and Marriage – “guoibmevuohta ja náittos”. Bláđiid njálmmálaš, berušteaddji suovvan galggai symboliseret guoibmevuođa beruštan, dan botta go lasttaid nannoset, medisiinnalaš suovvan galggai ovddastit náittosa ealáhuslaš ja earábeale duohtavuođa. Okta šaddo, olles eallináigi.
Boares dáru-bukettas lei čáhceherbbi erenoamáš sadji; eaŋgalsgielat namma bridewort – “bruvva-herbbi” – lea juo iešalddes geavahanráđđe. Muhto herbbi lei maiddái sidjiide geat dárbbašedje veahki gávdnat rivttes guoibme. Čáhceherbbi ihtá máŋggaid ráhkisvuođa-juhkamušain ja čájehusain miehtá Eurohpá, ja klassihkalaš herbamágiija girjjálašvuođas gávdnojit árvvoštallamat ahte ráhkisvuođa-mágiija čáhceherbbiin dahkkon Valborgbeaivvi ija – ija go noaiddit mannet Bloksbergii ja suodjalus lea heajut – sáhttá buktit dahkkiide ráhkis guoibme. Norggas ja davviriikkain gávdnojit seamma čujuhusat: čáhceherbbi njuolga dahje vuolá beallji, vai olmmoš sáhtášii oaidnit nieidda dahje boares ráhkis guoibme nieggadettiin; čáhceherbbi juhkamušas vai oahpahivččii dan gii ráhkistuvvo.
Dáppe lea maiddái sevdnjes bealli ráhkisvuođa-mágiijas, man dovdat walesalaš mytologiijas. Go mágiijalaš Gwydion ja gonagas Math háliidega ráhkadit beatnagiid Lleu Llaw Gyffesii, sii ráhkadeigga nissona Blodeuwedd – “liegga-bláđi oaidnin” – ovcci iešguđetlágan šaddosa liegga-bláđiin, ja čáhceherbbi lei okta dáin. Muhto Blodeuwedd ii lean gii guldalii dušše: son válljii iežas, behttii guoibme ja ráŋggáštuvvui nu ahte šattai oavssu, ija lotti. Dát mearkkaša ahte čáhceherbbi ii guoddán dušše ráhkisvuođa njálmmálašvuođa, muhto maiddái nissona iežas vilja ja válljema váikkuhusaid. Son gii bargá dán herbbiin árbevirolaš vuogi mielde, diehtá ahte dat ii leat dáhttu.
Boahtteáiggi diehtin ja čáhce alde gávdnon bláđit
Ráhkisvuohta ja boahtteáiggi diehtin leat árbevirolaččat leamaš oktan – son gii háliida ráhkistit, háliida maiddái diehtit maid boahtá. Ja čáhceherbbiin lei iežas vástádus. Okta boares boahtteáiggi diehtinvuohki lea čilgejuvvon álkes ja čáppa govvádusain: jos juoga lea stolen, čoavdda čáhceherbbi geassebeaivvi geahčen ja bidje unna suoidni čáhce ala. Jos dat njiedjá, de stealli lea dievddu. Jos dat báhcá čáhce alde, de stealli lea nisson. Nu sáhtii eahpádus šaddat čielgaseabbon, dušše láđđái ja čáhcegáhkkái dárbbašuvvon.
Seamma ládje lohke ahte čáhceherbbi, mii čoggojuvvui geassemánu gaskavahku – jagi čuovgaseamos ija, go rájit máilmmiid gaskkas leat geahppánan – sáhtii addit dieđu dan birra mii muđui lei čihkosis. Son gii dan guoddá, sáhtii doaivut lihkolašvuođa, ilu ja ovddideami. Dáppe oaidnit seamma motiiva go Norgga álbmotárbevierus: go šaddo čoggojuvvo rivttes ijas, de dat oažžu fámu man dat eará áiggis ii leat.
Guolbbanherbbi mii ráhkkana ráfi
Dalle go ráhkisvuođa-mágiija lei erenoamáš geavahus, ledje guolbbanherbbit juohke olbmo beaivválaš eallimis – ja dáppe gávdnobehtet dán šaddosa možda ealláseamos árbevieru. Ovdal go láhtti-golggot šadde dábálaččat ja linoleum bođii, olbmot láibbiid ja šattuid guolbbaide láhtti alde. Šaddo čuhččui, luoitui láhttái ja de olbmot lávkkodedje dan ala, ja juohke lávki luoitii suovvana. Čáhceherbbi lei okta dain buoremus guolbbanherbbin: dat ii dušše suovvan njálmmálaččat, muhto lei maiddái antiseaptalaš (luonddu salisylsyra dihte) ja sáhtii doallat guođđi ja várra bádde-suvrra eret. Eaŋgalsgillii ge, ii lean gean eará go gonagasdatter Elisabeth I gii galgá leat válljen čáhceherbbi buot eará guolbbanherbbiid ovddabeallái – “dan suovvan dagaha váimmu ilus”, nugo herbabáhppa John Gerard čilge.
Muhto lea Ruoŧa árbevierru mii čájeha dan gova buoremusat. Boares áiggis čáhceherbbi guolbaduvvui dánsunláhttái, gos dat luoitii suovvana go olbmot lávkkodedje dan alde ja bieđgadedje dan. Geahččal geahččat dáñsugilvvošvuođa láhtti siste liegga geasseija: suovvan, musihkka ja dánsu, ja juolggiid vuolde njálmmálaš čáhceherbbi láhtti mii luoitá suovvana juohke lávkkis. Suovvan, dálkkas ja mágiija oktan dahkun – go čáhceherbbi guolbba láhttái, lei dat maiddái bovdet ráfi ja ilu, nugo árbevierru ain muitala: bidje čáhceherbbi vásaide ruovttus, dahje guolbba dan láhttái, vai ruovtturáfi ovddiduvvo.
Herbi mii dálkka – ja sevdnjes speadjalaš
Mágiija ja dálkkas leat dávjá lagas guoibme, ja čáhceherbbi lei seamma dábálaš dálkkasráđis go mágiijalaš čájehusain. Gaskalágan boares dálkkasráđđi čiehkadávdda vuostá lei bidjat čáhceherbbi sávriin njuolgga njunnái. Šaddosa liegga-bláđit sisttisdollet salisylsyra – seamma ávdni mii 1838 čáhceherbbis váldui eret, ja mii beallečuođi jagi maŋŋá šattai aspirin vuođđun. Dán vuogi mielde sáhttit gohčodit čáhceherbbi ođđaáiggi bávččastan-tableahtta máddan. Álbmotdálkkas geavahuvvui dat lieggasis, oaivve-bávččas, beassanávccas, bárggu-váivvis ja reuma vuostá; bláđiin dahkkon teahkka galggai geahpedit oaivve-bávččasiid, ja svarta-dávdda áigge lei dat maiddái okta herbbiin maid geavahuvvojedje “njeallje stállu edikka” nammasaš seaguin, mii galggai suodjalit dáiduvuođa ja njoammudávdda vuostá.
Muhto nugo buot nana šattuin, de čuovvola dan sevdnjes bealli. Walesalaš álbmotárbevierus lei čáhceherbbi muhtin oktavuođain lihkolašvuođa buktin: son gii ođđá lanjas gos čáhceherbbi lei – dahje čáhceherbbiid dievva giettis – galgá áibbas jápmit. Dáidá leat su bealáhusa čielga vilges liegga-bláđit mat dagahivčče olbmuid jurddašit jápmima ivnni, dahje dáidá leat dan dihte go dát šaddo lei čadnon hávdádagain ja hávdádagajuhkamušaide. Čáhceherbbi lea gudniida šaddo, ja norrøna ja keltalaš máilmmis gudniide lei fámu sihke ráhkisvuođa ja jápmima alde. Šaddo mii addá ráfi ja ilu diehtá maiddái gosa ráfi loahpá.
Druidaid bassi šaddo
Keltalaš máilmmis lei čáhceherbbis sadji masa moadde šaddo sáhttá dárbbašit. Klassihkalaš herbagiirjjálašvuođa mielde ledje čáhceherbbi, čáhceminttu ja vervena dat golbma herbba maid druidaid mielde ledje buot bassimus. Ii leat váttis áddet manne: šaddo mii njálmmá bassi juhkamuša, geahpeda bávččasiid, suovvana geasse ja agibeaivvi, ja mii šaddá doppe gos čáhci ja eanan deaivvadit – luođuid siste, jogaid bálddas ja čáhcejeaggi meahcceguovlluin mat ledje keltalaččaid bassi eanan. Bronseáiggi gávdnosat Walesas, Eaŋgalánddas ja Skotláddis čájehit ahte dát gudni sáhttá leat máŋga duhát jagi boaris.
Ođđaáiggi keltalaš-inspirerejuvvon praksisas geavahuvvo čáhceherbbi ain molssunrituaálain – náittosain, nuorravuođa álggus, jápmimis ja ođđa álggahemiin – dan dihte go dat guoddá Blodeuwedd-muitalusa dan birra mii ráhkaduvvo, vállje iežas ja rievdá. Lughnasadhis, čáhce-geassečáhce geasseárbevierus, mii lea borgemánu álggus, čáhceherbbi gárggiiduvvui gárddiin mat galge čatnat gárdi guoddájeaddji stuorra gudnii.
Eallin árbevierru
Mii báhcá de midjiide geat geavvadit slåttemáđiin suoidnemánus, mandela ja honnet suovvan njunnis? Čáhceherbbi árbevierru lea erenoamáš dan dihte ahte dat čájeha leamaš nanus min áiggis, ii heajubun. Noaidevuođa birrasat Davviriikkain loktet dan aktiivvalaččat ovdan ráhkisvuođa ja riggodaga herbban, gudniid bassi šaddon; ođđaáiggi herbamágiija geavaheaddjit bidjet dan bassi báikkiide ráfi ja lihkolašvuođa várás; ja beaivválaš eallimis sáhttá juohkehaš čuovvut boarráseamos ráđi: bidje čáhceherbbi vásaide beavddi ala ja geahččal maid dat dahká ruovttu dovddui.
Dáiddá lea dán čáhceherbbi čielgaseamos mágiija: dat bargá. Ii iige čáje ovttaskas olgguldas dáhtton fámuin, muhto boarráseamos gaskaoapmin – suovvan. Suovvan mii 3800 jagi dassái lei bidjon nuorra nissona hávdádagagoahti, mii lei lávkkoduvvon Ruoŧa dánsunláhttiin, mii lei sildán gonagasdatter Elisabeth kammeriin, ja mii dál geasset lea vása siste du beavddi alde, ja mii geahppa geahppa deavdá lanja ruovtturáfiin.
Dat lea guhkes árbevierru mas sáhttá leat oassin. Buot maid dárbbašat, lea čoaggit liegga-bláđiid.
Gáldut
- NIBIO – Čáhceherbbi – guolbbanherbbiid geavahus beivviid ja ávvudeami áigge, biehkanruohtasárbevierru Nuorttabeale ja Oarjjabeale Norggas, dálkkasgeavahus
- Sjamanistisk Forbund – Herbbiid mágiijalaš geavahus norrøna árbevierus – čáhceherbbi bassi norrøna gudniide, rituaálat ráhkisvuođa ja riggodaga várás
- Sjamanistisk Forbund (eaŋgalsgielat veršuvdna) – seamma árbevierru eaŋgalsgillii
- Brewing Classical Styles – Meadowsweet in Archaeology – arkeologalaš gávdnosat: Egtved, Bregninge, Nandrup, Ashgrove, North Mains, Kinloch Bay ja Birka; Moe & Oeggl (2014)
- The Druid's Well – Filipendula ulmaria – druidaid golbma bassi herbba (Grieve 1931 vuođul), Blodeuwedd, ráhkisvuođa-mágiija Valborgija, boahtteáiggi diehtin beivviid molssumis (Cunningham ja Beyerl vuođul)
- Pagans of the North – Meadowsweet: The Bittersweet Queen of the Meadow – “Courtship and Marriage”, Bridewort, guolbbanherbbit ja Elisabeth I, Walesa jápminsymbolihkka, Four Thieves Vinegar, Lughnasadh
- St Mary at Finchley – Celtic Wisdom No. 19: Meadowsweet – Gerard-sitat suovvana birra mii dagaha váimmu ilus, Elisabeth I guolbbanherbbit
- Wikipedia – Filipendula ulmaria – nama historjá: šaddo mii njálmmá mjødu
- Wikipedia – Strewing herb – guolbbanherbbiid historjá
